Procházka podél akvaduktu Suirokaku u stanice metra Kaege   蹴上駅, Keage-eki

      V Kyótu se mluví jinak, což jsem i jako naprostý jazykový laik (no dobře, učím se Japonštinu už dlouho, ale strašně vlažně) poznal. Název stanice výše uvedené bych četl jako `"kége", ale z reproduktoru ve vagónu metra se ozývalu něco mezi: "kéně" či "kéhně"...vlastně mi to ani nejde moc přepsat...Nicméně naše ubytování se nacházelo mezi stanicí Kaege a Misasagi a mě napadlo jít ke stanici Kaege pěšky, po povrchu. Hledali jsme zajímavá místa a doslechl jsem se právě o stezce podél starého akvaduktu z dob, kdy těmito skoro až viktoriánskými stavbami z období Meidži byla do Kyóta přiváděna voda z jezera Biwa zbudovanými tunely, akvadukty a kanály. 

   Akvadukt (Suirokaku aquaeduct) je součástí komplexu chrámu Nanzen - ji. Cesta k němu tedy vede kolem starobylých chrámů, staveb, které jsou zasazeny ve svahu Higashiyamy, v krásných listnatých i smíšených lesích. Podél cest tečou potůčky a když sem vyrazíte ráno, je tu krásný klid a lze čerpat energii z bujné zeleně, šumu vody a zpěvu ptáků. Můžete se vydat za směšný poplatek do zenové zahrady a zde si odpočinout a jen tak být. Je tu kamenná zahrada a bambusový lesík, který není tak přervaný jako na Arashijamě:-) 

   Samotný akvadukt Vás překvapí svou "jinakostí" mezi tradičními japonskými stavbami. Cihly, oblouky, kov...propracovanost, kterou pomalu pohlcuje příroda, nikoliv, že by to chátralo, to ne. Cesta podél akvaduktu byla dobrodružná. Pořádně jsme nevěděli, kudy jít a kde vlastně vyjdeme (ačkoliv v Japonsku je nemožné se ztratit:). Nakonec to byla jedna z nejzajímavějších procházek našeho pobytu. Viděli jsme kormorány a v téměř nejznámějším městě Japonska jsme šli téměř v centru téměř sami.